Back Grabenbruch ALS خسف (جيولوجيا) Arabic Rift AST Rift Azerbaijani Рыфт Byelorussian Рифт Bulgarian रिफ्ट Bihari Rift Catalan Grabenbruch German Rift English
Rift (dříve také nazývaný brázda, průlom, příkopová propadlina či hlubinný pokles) je seismicky a vulkanicky aktivní příkopová struktura (zóna) v zemské kůře, charakterizovaná poruchami poklesového charakteru, vznikem nové oceánské kůry, s délkou několika set až tisíců kilometrů a šířkou od několika do stovek kilometrů.
Termín rift zavedl německý petrograf a geolog Hans Cloos (1855–1951) v roce 1939. Cloos nejprve definoval rifty jako poklesy vzniklé roztahováním zemské kůry v oblastech velkých elevací a v osových zónách hlubokých depresí. Dnes se riftům připisuje i strukturní význam a jejich vznik se dává do souvislosti se změnami v zemské kůře, tzv. rozpínáním oceánského dna (Seafloor spreading).
Riftové zóny představují oslabené zóny zemské kůry, na kterých se od sebe oddělují pevninské bloky a systémem zlomů v zemské kůře vystupuje na povrch magma a tvoří se oceánská kůra. Vyskytují se v osových částech oceánských hřbetů, ale i na kontinentech. Často na sebe oceánské a kontinentální rifty navazují. Celková délka světových riftů se odhaduje na 60 000 km.